Info
Dnes je
17. 12. 2017
Svátek má
Daniel
Počet návštěv:
067392
Vzkazy:
Napište nám své dotazy a připomínky.
Odkazy
Stránky amatérské filmové skupiny
Ecologica, stránky věnované ekologii a ochraně přírody.
Stránky lomnické základní školy
Stránky města Lomnice nad Lužnicí
Administrace
Zadejte heslo pro administraci:

Osobnosti

Jakub Krčín (asi 1535-1604)
  Oproti Štěpánkovi měl Krčín jistě pestřejší život, protkaný sem tam nějakým skandálem, za který mohla jeho rozmařilost u chuť se občas napít... Začněme od jeho studentských let. Tehdy se Krčín věnoval svobodným uměním a exaktním vědám. Krčín hodně cestoval, poté, co pobyl pár let v Borovanech, se hrne do Krumlova, kde se stává podpurkrabím a slouží svému vladaři jako dobrý stavitel a hospodář. Patří mu i péče o zámeckou kuchyni a pivnici (v pivnici si nadělal mnoho nepřátel, čím to asi bude??). Vlastní pivovar mu však nestačil, a tak počal měřit rybníky a stoky a sám je i stavět. Mnozí k jeho počínání neměli důvěru (už proto, že v době, kdy se stal purkrabím, žádal jako plat 100 kop, ačkoli ostatní purkrabí mívali jen po 40 kopách...).
  Roku 1566 se Krčín (z majetkových důvodů samozřejmě :)) poprvé žení. Bere si vdovu Dorotu Slepičkovou a dobírá se služného jmění. Za čas se sňatek Krčínovi vyplatil, neboť je Vilémem z Rožmberka jmenován nejvyšším regentem, stává se tedy Jakubem Krčínem z Jelčan. Nemyslete si však, že Krčín k rybníkářství přičichl jen tehdy, když mu pod nos naservírovali rybu:, už tehdy stavěl rybníky! K dokreslení Krčínova tentokrát mystického života je třeba uvést, že i on se v té době se zaujetím věnoval alchymii (zkrátka módní zálěžitost) a proto zval ke dvoru všelijaké "kujme pikle", magistra Kellyho nevyjímaje...
  Krčín je sám se sebou velmi spokojen, jeho ryby se dobře prodávají i do ciziny, pivovarnictví je také na vysoké úrovni, a tak ani vladař nešetří Krčínovi na lichotkách. Vladařem polichocený a poněkud ješitný Krčín začíná myslet na slávu nikoli jen svou, ale na slávu celého rožmberského panství. Předkládá vladaři návrh na zřízení rybníka, jemuž v celém království českém rovno nebude. Vzniká tak Rožmberk...
Zpět

Štěpánek Netolický (asi 1460-1539)
  Pocházel z poddanské rodiny z Netolic. Vyučil se rybníkářskému řemeslu (jsa dříve odborníkem!). Po roce 1505 se stal hlavním rybníkářským hejtmanem a fišmistrem. Jeho nejznamenitější dílo je jistě Zlatá stoka. Štěpánek byl jako uznávaný odborník a geometr zván i na panství cizích velmožů, o jeho služby měli zájem i němečtí církevní hodnostáři a feudálové. Štěpánkových služeb si velmi cenili i Rožmberkové. I přes svůj nepochybný talent však jeho plat nedosahoval výše než plat purkrabího či hejtmana. To se mělo změnit až poté, co se oženil s vdovou po rožmberském písaři, paní Dorotou. Nevěsta to byla celkem movitá, vlastnila slušně zásobovaný krámek a projevila se i jako obchodnice s chmelem a ječmenem. Dorota Štěpánková (!) mimo jiné vlastnila dům na třeboňském náměstí (pro zvědavce č. p. 89), kam nechal koncem 19. století Adolf Josef Schwarzenberg umístit na Štěpánkovu počest desku.
Zpět

Mikuláš Rutard z Malešova (? - 1576)
  Mikuláš je další významný stavitel rybníků na Třeboňsku. Pocházel z vladycké rodiny od Kutné Hory, odkud se později odstěhoval za svým otcem do Českých Budějovic, aby se za čas objevil na tehdejším novobystřickém a chlumeckém panství. Jeho rybníky: Starý kanclíř, Purkrabský, Blato, Staňkovský, Hejtman, Nový vdovec, Hradeček (ten už neexistuje...)...
  Neprávem opomíjený Rutard dobudoval soustavu rybníků v okolí Luthové a Chlumu, a později přestoupil do rožmberských služeb, kde se stal dokonce hejtmanem třeboňského panství (1565 - 1571). Jeho kariéra skončila s příchodem regenta Jakuba Krčína (už jsme o něm psali:).
Zpět

© 2006 | webmasters: Bedi, Ivanka | webdesign: Bedi | text: žáci ZŠ Lomnice n. L.