Info
Dnes je
21. 10. 2017
Svátek má
Brigita
Počet návštěv:
063982
Vzkazy:
Napište nám své dotazy a připomínky.
Odkazy
Stránky amatérské filmové skupiny
Ecologica, stránky věnované ekologii a ochraně přírody.
Stránky lomnické základní školy
Stránky města Lomnice nad Lužnicí
Administrace
Zadejte heslo pro administraci:

Naučné stezky a cyklostezky

Cyklistická naučná stezka
  Poznání alespoň části přírodních krás a zajímavostí, kterými tento kraj oplývá, by měla pozornému a vnímavému návštěvníkovi zprostředkovat tato naučná stezka. Protože je třeboňská krajina a příroda odedávna spjata s člověkem, setkáváme se na naší cestě i s ukázkami jeho činnosti, ať už dávné, nebo současné, kladné či záporné...
  Stezka vytváří 39 km dlouhý okruh v lesnaté a rybniční krajině v okolí Třeboně s 22 informačními tabulemi v českém a anglickém jazyce. Trasa je vedena po málo frekventovaných asfaltových silnicích III. třídy, částečně po lesní hrázi rybníka Svět a pokračuje po hrázi Opatovického rybníka, na kterém je umístěn panel o třeboňském rybníkářství a o Zlaté stoce.
  Od Opatovického mlýna pojedeme k rašeliništi Spálená borkovna, kde se těží rašelina pro potřebu místních lázní. Po cestě se na informačním panelu seznámíme se všemi druhy sov, které hnízdí na Třeboňsku. Lesní cesta pokračuje k myslivně Barbora, kde stával poutní kostelík, zasvěcený sv. Barboře, podle níž dostalo své jméno celé polesí i myslivna. Text panelu přibližuje vývoj osídlení na Třeboňsku. Trasa stezky pokračuje směrem na Chlum u Třeboně. Panel u Zlaté stoky informuje o vodních tocích, jimiž je Třeboňsko protkáno. Stezka křižuje Koštěnický potok a seznamuje nás se společenstvy vodních a bahenních rostlin. Mezi rybníky Nový a Starý Kanclíř stojí panel věnovaný chovu ryb. Naše cesta pokračuje přes obec Lutová. Na panelech najdeme informace o vývoji lidové architektury a o vzácném dravci hnízdícím na Třeboňsku, orlovi mořském.
  Trasa naučné stezky pokračuje do Staré Hlíny, u Stříbřeckého mostu nás informační panel blíže seznámí s Novou řekou a jejím posláním a také nás poučí o flóře a fauně zamokřených ploch podél Nové řeky. Sem do těch míst ráda jezdila rybařit slavná česká operní pěvkyně Ema Destinová! Připomíná ji památníček. Trasa stezky, lemovaná řadou starých památných dubů, pokračuje mezi rybníky směrem ke Staré Hlíně. Na okraji obce najdeme panel věnovaný původnímu toku řeky Lužnice, která se v úseku od Rozvodí po ústí do Rožmberka nazývá "Stará řeka." Ve Staré Hlíně odbočíme vlevo směrem na Třeboň, poté sjedeme vpravo na hráz rybníka Vítek. Napravo se třpytí vodní plocha krále českých rybníků- Rožmberka.
  Po modré turistické značce se vracíme k Třeboni, abychom se v romantickém zákoutí "U Víta" seznámili s Mokrými lukami a roubenými seníky. Poslední zastávkou je panel věnovaný historii Třeboně.

Kliknutím zvětšíte plánek cyklostezky

Zpět

Naučná stezka Rožmberk
  První písemné záznamy o zakládání rybníků a o rybničním hospodářství v Českých zemích pocházejí z 11. století. Od samého počátku sloužily k chovu kapra, který byl důležitým postním jídlem. Od poloviny 14. století přibývá tolik zpráv o zakládání rybníků, že je možné toto období označit za první významnou rozvojovou fázi rybníkářství. Zásluhu na tom měla i rozumná vláda Karla IV., který stavbu rybníků plně podporoval. K zakládání nových rybníků přispívala i stále stoupající spotřeba ryb, což podporovaly i církevní předpisy, podle nichž byla ryba jediným dovoleným masitým pokrmem v postní době. Sladkovodních ryb bylo u nás v té době tolik, že stačily nejen pro domácí spotřebu, ale obchodníci je vozili i za hranice po tak zvaných "rybích cestách," zemských stezkách, z nichž jedna vedla od Písku přes Budějovice a Třeboň do Vitorazska. Jedna z prvních a nejucelenějších rybničních soustav byla vybudována na Třeboňsku Štěpánkem Netolickým. Vrcholným dílem této práce bylo vybudování 48 km dlouhé Zlaté stoky, která byla určená k vypouštění a následnému napájení rybníků vodami z řeky Lužnice.
  O další rozšíření jihočeských rybničních soustav se zasloužil podnikavý a odvážný Jakub Krčín z Jelčan. Jeho největším dílem byla stavba rybníka Rožmberk. Na Třeboňsku existuje v současné době více než 500 rybníků, od největšího, 490 ha velkého Rožmberka až po desítky malých, často jenom necelý hektar velkých rybníčků. Z přírodovědeckého hlediska nejcennější rybníky jsou chráněny v rezervacích. Nejznámější je Národní přírodní rezervace Velký a Malý Tisý, celý komplex rybničních ekosystémů je dále chráněn především v rezervacích Staré jezero, Rod, Ruda u Kojákovic a v Národní přírodní památce Vizír.

Kliknutím zvětšíte plánek cyklostezky

Zpět

Cesta kolem Světa
  Trasa naučné stezky tvoří 12 km dlouhý, uzavřený okruh kolem rybníka Svět. Na 16 informačních tabulích poskytuje návštěvníkům základní informace o vývoji Třeboňska v českém, německém a anglickém jazyce. Většina informačních panelů je věnována základním ekologickým vztahům v přírodě a jednotlivým rostlinným a živočišným druhům, typickým pro různá společenstva třeboňské krajiny. Přibližuje také historii rybníkářství, lázeňství a vývoj lidové architektury. Trasa stezky vede po polních a lesních cestách, část po lučních pěšinách a také po hrázi rybníka Svět. Naučná stezka je určená hlavně pro pěší turisty. V suchém období lze část trasy projet i na kole, ale vyznačené úseky je nutné procházet pěšky a kolo vést. K vybavení naučné stezky patří i odpočinková místa se stolky a lavičkami. Na trase stezky jsou rovněž vymezená dvě místa, na kterých si návštěvníci mohou rozdělat oheň a odpočinout si. Během náhlé změny počasí se mohou návštěvníci schovat ve dvou přístřešcích, které jsou na trase umístěny (na Vimperkách a na Odměnách.).
  Ten, kdo projde naučnou stezku a bude pozorně vnímat okolní přírodu a doplňovat si další informace z textů a obrázků na tabulích, má možnost seznámit se téměř se všemi typickými fenomény třeboňské krajiny. Po průchodu lázeňským parkem se dostane na mokré louky navazující na břeh rybníka, který je lemován porosty nízkých vrb a pobřežních porostů, přecházejících do luk. V místech s výhledem na rybník jsou k vidění labutě, potápka roháč či rybáci obecní. Na jaře a v létě tu kvete např. kosatec žlutý, zábělník bahenní a mnoho lučních květin.
  Cesta dále pokračuje na Vimperky. Jde o komplex vlhkých ostřicových luk a podmáčeného lesa, přecházejícího v rašeliniště. V této části lze najít vzácné druhy kosatce sibiřského či hořce hořepníkatého. Slyšet a hlavně vidět jsou některé druhy lesních ptáků. Vzácně zde shání potravu i čáp černý. Po průchodu lesem vede cesta přes louku na hráz rybníka. Louky pod hrází jsou krásné hlavně na jaře, kdy je zaplaví květy pryskyřníků, řeřišnic a vzácně také prstnatce májového.
  Dále cesta vede přes stoku a pokračuje okolo dřevařského provozu do lesa. Okolní borové lesy s podrostem borůvky, brusinky a na sušších místech také vřesu jsou pro Třeboňskou pánev typické a lákají zejména sběrače hub a lesních plodů. Během cesty je možné zahlédnout datla černého a brhlíka. Z korun stromů Vám pak prozpěvují různí lesní ptáčci. Za lesem stezka vede mezi statky na Odměnách směrem ke Schwarzenberské hrobce a odtud po hrázi rybníka Svět zpět do Třeboně, kde si můžete dát chutný obídek či večeři!!:)

Kliknutím zvětšíte plánek cyklostezky

Zpět

Velký a Malý Tisý
  O Velkém a Malém Tisém se toho dá napsat skutečně mnoho a Vy jste si na našich stránkách jistě již mnohé přečetli, proto zde pár číselných údajů a něco navíc:
  Největší ze soustavy 11 rybníků je Velký Tisý (315 ha katastrální a cca 275 vodní plochy). Břehy rybníka jsou značně členité s několika ostrovy a poloostrovy ve východní a jihovýchodní části rybníka. Rybník Velký Tisý je rovněž význačným ptačím tahovým shromaždištěm. Koncem léta a v podzimních měsících je zde možno spatřit tisícihlavá hejna několika druhů kachen a hus. Vyskytují se zde volavky bílé, kormoráni velcí, bahňáci a mnoho dalších vodních ptáků. Z obratlovců je zde význačný výskyt vydry říční a k nejvýznamnějším chráněným druhům bezobratlých patří páchník hnědý, batolec duhový či škeble rybničná.
  Rybník Velký Tisý byl dostavěn jako jeden z prvních velkých rybníků Třeboňska v roce 1505 a při jeho stavbě se poprvé objevilo jméno Štěpánka Netolického. Lokalita je již od konce 19. století známá botanikům a od poloviny tohoto století se zde zintenzívnil i ornitologický výzkum, který vedl k vyhlášení rezervace v roce 1957. Po zániku maloplošného zemědělství a nástupu těžké techniky přestaly být udržovány pobřežní louky a okraje rybníků většinou zarostly náletem dřevin. Vlivem zvýšení intenzity hospodaření pak došlo ke zvýšení množství živin, zhoršení kvality vody a úbytku rákosin a mnoha živočišných a rostliných druhů.
  Veškeré činnosti na území rezervace podléhají schválení orgánů ochrany přírody a jsou popsány v "plánu péče." Všechny vodní plochy a většina zemědělských pozemků na území NPR patří soukromým vlastníkům.Rybníky jsou umělé vodní nádrže, zřízené k chovu ryb, a proto je zde nutné zachování určitého stupně hospodaření. Protože určité množství druhů vyskytujících se na území rezervace je svou existencí závislé na činnosti člověka, jsou zde pracovníky ochrany přírody prováděny některé činnosti, které částečně simulují dřívější šetrné způsoby hospodaření, např. sečení luk, odstraňování nevhodných náletů dřevin, instalace vhodných hnízdních dutin, vysazování ohrožených druhů rostlin atp. Na území rezervace je povolen odstřel divokých prasat, lišek a kun. Odstřel vodních ptáků a další myslivecké aktivity nejsou možné. Na zemědělských pozemcích v okrajových částech rezervace jsou jednorázové povolovány hony na drobnou zvěř v podzimních měsících.
  V roce 1952 byla při severním břehu Velkého Tisého postavena dřevěná terénní stanice, která je ve vlastnictví Národního muzea v Praze a slouží k ubytování a jako zázemí pro ornitologický výzkum. Veškeré výzkumné práce prováděné na území NPR koordinuje Ministerstvo životního prostředí ČR a Správa CHKO Třeboňsko.

© 2006 | webmasters: Bedi, Ivanka | webdesign: Bedi | text: žáci ZŠ Lomnice n. L.