Info
Dnes je
18. 11. 2017
Svátek má
Romana
Počet návštěv:
065667
Vzkazy:
Napište nám své dotazy a připomínky.
Odkazy
Stránky amatérské filmové skupiny
Ecologica, stránky věnované ekologii a ochraně přírody.
Stránky lomnické základní školy
Stránky města Lomnice nad Lužnicí
Administrace
Zadejte heslo pro administraci:

Jak pomoci

  Máte rádi přírodu? Chtěli byste udělat něco k jejímu prospěchu? Nevíte, jak začít? Pokud jste si na předchozí otázky odpověděli ano, tak jste tu správně. Chceme vám ukázat, že "ochrana přírody" není činnost pouze pro pár vyvolených odborníků, a proto vám přinášíme návody na 7 různých přírodě prospěšných činností, které vám jako žáci 9. tříd ZŠ Lomnice nad Lužnicí můžeme doporučit. Některé aktivity nevyžadují žádné přírodovědné znalosti, u jiných se vše potřebné postupně naučíte a u některých už toho trochu vědět musíte, ale s použitím doporučené literatury to bez problémů zvládnete.
PROČ SE POKUSIT POMOCI?

Ztráty přírody v České republice

Mapka

Důvod k obavám
  • Dvě třetiny ptačích druhů u nás jsou ohroženy a každý pátý ptačí druh vymírá.
  • Všechny druhy plazů jsou ohroženy a každý čtvrtý vymírá.
  • Všechny druhy obojživelníků jsou ohroženy a téměř každý druhý vymírá.
  • Necelá polovina druhů vyšších rostlin je ohrožena a téměř jedna desetina vymírá.
JAK SE POKUSIT POMOCI ?

1. Péče o studánky
Studánka   K tomu, abyste mohli začít pečovat o studánku, není třeba mnoho: stačí jen nějakou najít a mít chuť se do toho pustit. Vyrobit novou či zlepšit stávající střechu + vylepšit odtok.




2. Sčítání káňa
Pozorování a sčítání káňat info@ochranafauny.cz
  Sčítání probíhá ve třech termínech a to v polovině listopadu, v polovině ledna a v polovině března. Důležitý je výběr trasy, která má být v krajině, kde se střídají lesíky s poli a loukami. Pro výskyt kání je důležitá rozptýlená zeleň, remízky, aby káně nemusely létat pro potravu příliš daleko. Vybraná trasa má být dlouhá 5 km.
  Metoda pozorování: Nutné je dodržet ve všech sčítacích termínech stejnou trasu. Sleduje se úsek zhruba 300 metrů po obou stranách trasy, s dalekohledem je možné pozorovat až do 500 metrů. Podstatné je, aby v každém dalším roce bylo sledování prováděno na téže trase. Dodržení této metodiky je důležité pro objektivní zpracování zjištěných údajů.
  O pozorování se vede jednoduchá evidenční tabulka, kterou na požádání pošle koordinátor programu.

Káně lesní nebo rousná?
  V zimním období, kdy sčítání probíhá, u nás může být kromě káně lesní i káně rousná. Zbarvení má hodně proměnlivé a je zpravidla bělejší než u káně lesní. Nejdůležitějším určovacím znakem je tmavá páska na konci ocasu u káně rousné, která u káně lesní chybí. U káně rousné je za letu nápadná tmavá skvrna v ohbí křídel a také tmavá páska na konci ocasu. Běháky káně rousné jsou opeřené až k prstům. Pokud si nebudete s určením druhu káně jisti, je možné do tabulky uvést káni jako neurčený druh.

Co s vyplněnými tabulkami?
  Pošlete je zpět koordinátorovi celého programu Sčítání kání v ČR Dr. Pavlu Řepovi z Tachova. Rád vám pomůže a odpoví na jakékoli dotazy týkající se tohoto programu na ochranu dravců.

3. Alcedo - pomoc ledňáčkovi
Ledňáček   Pod obyčejným názvem se skrývá jedna z nejstarších pozorovacích akcí u nás i ve střední Evropě. Tato monitorovací akce má jednoduchá pravidla a vysloveně se nabízí k zapojení dětských kolektivů, které chtějí pomoci přírodě.

Alcedo
  V druhé polovině dvacátého století se člověk cítil být pánem přírody, rozorával meze, odvodňoval poslední mokré louky, z potoků vyráběl betonové strouhy, kácel stromy na březích, ... a při tom všem zapomínal na to, že v přírodě kromě něj žije i spousta jiných živáčků. Tak jak mizely jejich životní podmínky, začalo ubývat raků, křepelek, vrabců, zajíců, ... a taky ledňáčků.
  Ledňáček říční (Alcedo atthis) je nádherný pták se zajímavým způsobem života. Původně žil u nás všude na vhodných místech (potoky, řeky, vodní nádrže) od nížin až po hory. Ideálním prostředím je pro něj čistý potok s dostatkem ryb a dostatečně vysokými svislými břehy, do kterých si vyhrabává hnízdní nory. Díky znečištění všech typů vod, napřimování koryt řek a potoků, zpevňování jejich břehů a dalším "domyšleným" lidským aktivitám ledňáčků ale velmi ubylo.
  Nic ale není ztraceno a v téhle kapitolce si povíme něco o tom, jak byste mohli ledňáčkům pomoci.

A teď, co můžete dělat.
Ledňáček   Vypravte se do terénu, projděte nějaký vodní tok nebo obejděte vhodnou nádrž ve vašem okolí a pusťte se do zimního či letního mapování ledňáčků. Přitom si důkladně všímejte všeho, co je pro život ledňáčků důležité. Pokud uvidíte ledňáčky, vyplňte mapovavací kartu a pošlete ji garantovi programu na adresu Kanceláře ČSOP (kontakt je přímo na kartě). I pokud se nebudete chtít mapování výskytu ledňáčka věnovat hlouběji, ale při svých toulkách přírodou ledňáčka někde uvidíte, vyplňte laskavě mapovací kartu a pošlete nám ji. I tato "náhodná" data pro nás mohou být zajímavá a důležitá.

4. Orchideje
Kniha Orchideje (Ikar 2000)   Pokud ve vašem okolí některé druhy orchidejí rostou, tak se můžete zapojit do jejich ochrany. V první fázi je třeba zjistit, o jaké druhy jde, kde rostou, v jaké četnosti, a zda lokalita potřebuje nějakou údržbu. Asi si říkáte, že k přesnému určení orchidejí je třeba být botanikem. Máte pravdu, ale pokud nebudete chtít určovat kritické skupiny (např. kruštík), tak vystačíte se základními znalostmi o rostlinách a knihou Orchideje od Karla Petera Buttlera (Ikar 2000) nebo Orchideje naší přírody od Františka Procházky a Václava Velíska (Academia 1983). A pokud si nejste jisti, tak můžete rostliny fotografovat či kreslit pro pozdější kontrolu. Aby mapování bylo úplné a zajímavé i z celostátního pohledu, tak je kromě druhu třeba popsat ještě místo výskytu orchidejí. K tomu lze použít turistické mapy Klubu českých turistů ("zelené" mapy s měřítkem 1:50 000), v nichž naleznete konkrétní lokalitu a jednoduše odečtete souřadnice GPS v systému S-1942. Výsledky mapování sepíšete do tabulky a odešlete do garance programu. Byť je mapování samo o sobě důležité, bez zahájení péče o vzácné lokality by mělo jen poloviční smysl. Většina orchidejových stanovišť totiž potřebuje pravidelné kosení, které lze provádět buď ručně kosou nebo motorově křovinořezem či jinou sekačkou. Zkušenosti ukazují, že do péče o nevelké plochy s výskytem orchidejí se zapojují i dětské kolektivy se zájmem o přírodu, a tak stačí jen mít chuť se do toho pustit.
  Otázkou poslední zůstává, kde na péči získat finanční prostředky. Plochy o několika arech velké finance na kosení nepotřebují, v případě nutnosti je možné o ně zažádat v rámci programu Orchideje. K ošetření lokalit o větších výměrách slouží dotační program péče o krajinu. Vždy je však nutný souhlas vlastníka pozemku a orgánu ochrany přírody (Správa CHKO, Agentura ochrany přírody a krajiny, odbor životního prostředí Krajského úřadu nebo v případě území, které není chráněné, alespoň pověřená obec). Informace o dotačních titulech poskytne příslušná Správa CHKO nebo Agentura ochrany přírody a krajiny (podmínky dotačního programu je možné nalézt na www.nature.cz).

5. Poraněná zvířátka
  Ne každý se dovede nezúčastněně dívat na utrpení jiných živých tvorů. I vy byste jistě rádi věděli, jak pomoci poraněným, nemocným a vyhladovělým živočichům, které v přírodě naleznete.
Poraněné káně   Hned v úvodu musíme zdůraznit, že péče o takového živočicha není snadná (někdy ani levná) a vyžaduje mnoho znalostí z biologie, veterinární medicíny a řady dalších oborů. Nejste-li si tedy na 100% jistí, že "to zvládnete" sami, obraťte se na pracovníky nejbližší záchranné stanice (jejich seznam je součástí této kapitoly), na známého veterináře, na pracovníky státní ochrany přírody a podobně. Ti vám jistě rádi pomohou a poradí. Neodbornou (i když dobře myšlenou) péčí byste mohli dotyčnému živočichovi hodně ublížit - a to byste jistě nechtěli.
  Jak na to? V praxi se nejspíše setkáte s ptáky a savci, následující doporučení se tedy budou týkat zejména našich opeřenců a ochlupenců...
  1.   Živočicha opatrně a šetrně odchytíme. Pozor na drápy, zuby, kopyta, rohy a parohy. Zvíře nechápe, že mu chcete pomoci, a může se bránit. Netroufáte-li si na odchyt sami (např. naleznete-li vyhladovělého medvěda), volejte nejbližší záchrannou stanici.
  2.   Pokusíme se poznat druh odchyceného živočicha a alespoň přibližně, co se mu stalo. Tyto údaje neprodleně sdělíme pracovníkům nejbližší záchranné stanice, známému veterináři apod. a dohodneme se s nimi na dalším postupu.
  3.   Živočicha přeneseme a umístíme někam, kde si nemůže ještě více ublížit (do tmy, sucha, tepla), dáme mu k dispozici pouze vodu k pití a vyčkáme příjezdu pracovníků záchranné stanice. Nemohou-li hned přijet, živočicha jim sami zavezeme. Raději ničím nekrmíme!
6. Opuštěná mláďátkaa
  Stanice pro handicapované živočichy je možno též po dohodě navštívit - doporučujeme, je to velice poučné. Je možno je podpořit finančně nebo materiálně (krmivo, stavební materiál...). Jistě také neodmítnou, budete-li ochotni přímo ve stanici něco dělat, práce je tam vždycky dost.
  • Literatura: Pecina, P.: Kapesní atlas chráněných a ohrožených živočichů, díl II., Praha, SPN, 1987, str. 93 - 121
  • www.csop.cz
7. Pomoc vydře
Vydra   Český nadační fond pro vydru je nevládní nezisková organizace založená v roce 1998 v rámci realizace společného výzkumného a ochranářského programu Rady Evropy (sekretariát Bernské konvence), Ministerstva životního prostředí Lucemburska a Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR).

Co vydru ohrožuje?

A. Znečištěná voda
  Vysoké organické znečištění může způsobit úhyn ryb v řekách a vydry přijdou o hlavní zdroj potravy. Nárůst intenzivního zemědělství a špatné zacházení s komunálním odpadem přispělo v minulosti ke zhoršení kvality vod. Nadměrné okyselování, zvláště v případě horských toků obklopených jehličnatými lesy, může mít dopad na populaci vydry říční tím, že ohrožuje rybím populace.
  Navíc došlo v posledních třiceti letech k obrovskému nárůstu ve využívání vodních ploch pro rekreační účely a tím se výrazně zvyšuje rušení a nedostatek klidu v okolí řek a rybníků. Nicméně se zdá, že vydry jsou schopny tolerovat lidskou přítomnost a určitý nedostatek klidu, pokud jsou dostupná bezpečná místa pro odpočinek.

B. Ztráta stanovišť
  Ničení původních pobřežních biotopů v oblastech obývaných vydrou mělo za následek ztrátu vhodných stanovišť a to stanovišťi pro ostatní mokřadní druhy. V minulých letech byly mokřady intenzivně vysoušeny, řeky regulovány a stromy spolu s pobřežní vegetací byly odstraňovány z říčních břehů. Toto mělo drastický dopad na celé vodní ekosystémy včetně rybích populací, které tvoří hlavní součást potravy vydry říční. Navíc jsou břehové porosty pro vydry velmi důležité - zvláště ty s hustým kořenovým systémem - protože poskytují vhodné podmínky pro vytváření nor.

C. Kvalita vod
  Vliv člověka na průtok vody v řekách (vodní elektrárny, přehrady, jezy, kanalizace, vodárny, čerpání vody pro zavlažování a jako pitnou vodu) má výrazný dopad na pobřežní stanoviště na většině území Evropy. Mnohé nádrže jsou poměrně hluboké a mají příkré břehy, takže neposkytují vhodná stanoviště pro vydry, a mohou také ovlivnit rybí populaci - hlavní zdroj potravy. Přehrady a jezy, obzvlášť ty bez rybích průchodů, omezují migraci ryb, často drasticky redukují průtok vody a zvyšují její kalnost. Vydry mohou být vytlačeny na vedlejší toky a do vyšších poloh, kde je menší potravní nabídka.

D. Pronásledování (Lov a pytláctví)
  V západní Evropě je v posledních letech přístup k vydrám více tolerantní. Nicméně, v minulosti byly vydry loveny, původně jako "konkurenti" v potravních zdrojích a později pro zábavu. Obrovský pokles počtu vyder byl vlastně prvně zaznamenán mysliveckými spolky díky menšímu množství ulovených jedinců. Během 60. a70. byl lov ukončen a vydra získala chráněný status, jak v národním tak i mezinárodním měřítku.

Chcete pomoci vydře finančně??
Kontaktujte paní Marii Roche na tel.: 384 722 088
Pomůžete tak Českému nadačnímu fondu pro vydru!

Území Jihočeského kraje pokrývají tyto stanice:
Děti u záchrané stanice
  • Záchranná stanice živočichů Makov
    (18/02 ZO ČSOP Makov ) - okresy Písek, Strakonice
    Kontakt: Hájenka Makov, Nová Ves 10, 398 31 Čížová
    tel. 382 279 159, 724 090 220
    csop.makov@volny.cz


  • ZOO Ohrada - okresy Jindřichův Hradec, České Budějovice, Prachatice, Český Krumlov a část okresu Tábor
    Kontakt: ZOO Ohrada, 373 51 Hluboká nad Vltavou
    tel.: 387 002 213, 387 002 211, 723 361 181
    info@zoo-ohrada.cz
    www.zoo-ohrada.cz


  • Hluboká nad Vltavou - spolupracuje se ZOO Ohrada
    Kontakt: Sulimo, Lesní 690, 373 51 Hluboká nad Vltavou
    tel.: 387 967 697, 728 916 150


  • Záchranná stanice Votice - většina okresu Tábor
    Kontakt: Ochrana fauny Votice, Komenského nám. 142, 259 01 Votice
    tel. 317 813 178, 603 259 902
Veškeré mapky najdete na www.csop.cz a v jejích odkazech.

© 2006 | webmasters: Bedi, Ivanka | webdesign: Bedi | text: žáci ZŠ Lomnice n. L.